Jak jsem přežila MATCHING

18. června 2017 v 17:11 |  MATCHING
Ráda bych celý proces nějak shrnula. Čím jsem si procházela, mé pocity a dojmy..

Do procesu vybírání rodin jsem se dostala někdy ke konci února. Plná nároků, vybíravá s doměním, že rodinku mám do měsíce vyřešenou. Hahááá. Za tohle bych si několikrát nejradši nafackovala. Myslím, že za celou dobu si mě přidával celkem slušný počet rodin. Každý den minimálně jedna. Jsem u agentury CC a ta povoluje, aby au pair měl/měla na profilu pouze jednu rodinu, kterou si může po 24 hodinách odebrat (pokud si nemyslí, že je rodina ta pravá), tedy když to rodina neudělá dřív. Snažila jsem se si vyplnit profil, co nejpodrobněji, pravdivě, přidala video, fotky a dopis. Po celou dobu jsem si říkala, že tam jedu na rok a že tam musím jet s dobrým pocitem. V průběhu jsem na blog psala o těch rodinkách, u kterých jsem byla rozhodnutá, že k nim chci jet. Ale stále to nevycházelo. Jako první to byla rodina z Bostonu, poté z Jersey City a ke konci dubna z Charlotte (o té jsem se vlastně nezmiňovala, protože naposledy jsem psala o single mom z Jersey City). Rodina z Charlotte byla suprová. Moc jsme si rozuměli, volali jsme asi 6x na Skype a já už si vduchu balila kufry. Proto, když jsem od nich četla e-mail, že si vybrali jinou au pair (rozhodovali se mezi náma dvěma, která je pro ně lepší), bylo pro mě velkým zklamáním a měla jsem chuť s programem skončit. Najednou jsem si přišla nechtěná a věděla jsem, že si mě nikdo nebude chtít vybrat a vždy si vyberou někoho jiného. Postupem času a přísunu rodin jsem snižovala své nároky a požadavky, jaká by měla rodina být. Au pairs je hodně a já jsem vždycky chápala, že pro ně je také velmi důležité si vybrat dobře a pozvat někoho cizího na rok do jejich baráku je velké rozhodnutí. Tyto myšlenky mě provázely měsíc a já už ztrácela chuť a sílu. Až na přelomu května a června si mě přidala rodina z Chicaga a už se mi opět vrátila naděje, že se do tý Ameriky podívám a ještě budu u fajn rodinky. Jak to bylo s rodinou z Chicaga jsem psala v minulém článku. Jakmile mi při našem posledním skypu řekli, že chtějí být upřímní, ale že si vybírají mezi více au pairs, tak jsem se cítila podobně jako na konci dubna. A stejně jsem někde uvnitř cítila, že to není to, co hledám. A o poslední rodince, ke které 18. září odjíždím, už víte. Neuvěřitelně se těším a doufám, že jsem si vybrala dobře.

Na závěr bych chtěla jen napsat, aby vy, co jste nebo teprve bude ve fázi MATCHING, držte se a myslete na to, že je to váš rok a vy se musíte rozhodnout, jestli je to ta pravá rodina, ke které chcete jet. Možná se někdy budete cítit, že ta pravá rodina nepřijde, ale musíte vydržet a věřit. Přeji vám všem hodně štěstí!! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chikulín Chikulín | Web | 18. června 2017 v 17:23 | Reagovat

Ty jo to musely bý nervy :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama