Červen 2017

Jsme na to dvě

24. června 2017 v 11:40 Před odletem US
Na Facebooku ve skupině pro au pairs jsem napsala do přehledu odletů do New Yorku, že odlétám 18. září a o několik dní později se mi ozvala slečna, že ten datum odlétá taky (je s CC jako já). A nejlepší na tom je, že taky bude bydlet v Alexandrii. Docela veliká náhoda. :D Jsem ráda, že jsme na ten let a cestu do Washingtonu dvě, protože ve dvou se to lépe táhne. :)

První krůčky

19. června 2017 v 19:00 Před odletem US
Ahoj,

červen nám plyne jako voda a jelikož letím až v půlce září, tak mám zatím čas vše vyřídit. Pro začátek jsem zaplatila programový poplatek + pojištění a vzápětí mi přišel dopis od agentury i s potřebnými materiály na ambasádu. Tam se chystám jet v červenci, protože přes týden pracuji a jelikož na 30. června končím, tak budu mít celé léto na veškeré vyřizování. Neustále si zapisuji na papír, co všechno musím udělat. Přemýšlela jsem, že si nechám vystavit potvrzení jako je zápis v rejstříku trestů, od lékaře atd.. do konce června, ale jsem hrozně líná, tudíž to stejně nechám na mé já v budoucnosti - na červenec. Momentálně stejně nemám moc čas, protože rodiče se ségrama odjeli na dovču a já se starám o naše pejsky atd.. :)

V práci jsem v květnu oznámila, že smlouvu prodlužovat nebudu a že na konci června tedy končím. To znamená, že 1.7. musím na úřad práce, což mám ohromnou radost..

Už jsem i začala nakupovat první věci. Vím, že mám dooost času, ale nakupuji věci výhodně, když na to mám čas a nemusím to pak honit na poslední chvíli (což stejně budu, jako před odjezdem do Londýna). Byly jsme se s mamčou podívat v Tescu a měli slevu na kufry, tak jsme vzaly dva fialové. Jeden velký a jeden příruční. Velký se rovnou rodičům hodil na dovolenou a já jsem ráda, že si tuto věc můžu odškrtnout. Dále měli ve slevě nějakou kosmetiku, která několik měsíců vydrží, tak jsem rovnou nabrala pár kousků. V práci jsme měli možnost využít lékarnu a vybrat si zdarma léky do určité částky. Tak jsem si hned vzala kartáčky a nějaké léky na bolest atd.. To se vždycky hodí a stejně budu dokupovat.

Mimo to všechno jsem v kontaktu s rodinkou. Přes skype mě HM provedla domem, takže jsem i viděla svůj basement. Vyměnili jsme si účty na instagramu a píšeme si. Těším se k nim čím dál víc.

To je zatím tak všechno, co se zatím událo. Ale je toho ještě dost před námi... :)
Tak zatím, ahoj!

Jak jsem přežila MATCHING

18. června 2017 v 17:11 MATCHING
Ráda bych celý proces nějak shrnula. Čím jsem si procházela, mé pocity a dojmy..

Do procesu vybírání rodin jsem se dostala někdy ke konci února. Plná nároků, vybíravá s doměním, že rodinku mám do měsíce vyřešenou. Hahááá. Za tohle bych si několikrát nejradši nafackovala. Myslím, že za celou dobu si mě přidával celkem slušný počet rodin. Každý den minimálně jedna. Jsem u agentury CC a ta povoluje, aby au pair měl/měla na profilu pouze jednu rodinu, kterou si může po 24 hodinách odebrat (pokud si nemyslí, že je rodina ta pravá), tedy když to rodina neudělá dřív. Snažila jsem se si vyplnit profil, co nejpodrobněji, pravdivě, přidala video, fotky a dopis. Po celou dobu jsem si říkala, že tam jedu na rok a že tam musím jet s dobrým pocitem. V průběhu jsem na blog psala o těch rodinkách, u kterých jsem byla rozhodnutá, že k nim chci jet. Ale stále to nevycházelo. Jako první to byla rodina z Bostonu, poté z Jersey City a ke konci dubna z Charlotte (o té jsem se vlastně nezmiňovala, protože naposledy jsem psala o single mom z Jersey City). Rodina z Charlotte byla suprová. Moc jsme si rozuměli, volali jsme asi 6x na Skype a já už si vduchu balila kufry. Proto, když jsem od nich četla e-mail, že si vybrali jinou au pair (rozhodovali se mezi náma dvěma, která je pro ně lepší), bylo pro mě velkým zklamáním a měla jsem chuť s programem skončit. Najednou jsem si přišla nechtěná a věděla jsem, že si mě nikdo nebude chtít vybrat a vždy si vyberou někoho jiného. Postupem času a přísunu rodin jsem snižovala své nároky a požadavky, jaká by měla rodina být. Au pairs je hodně a já jsem vždycky chápala, že pro ně je také velmi důležité si vybrat dobře a pozvat někoho cizího na rok do jejich baráku je velké rozhodnutí. Tyto myšlenky mě provázely měsíc a já už ztrácela chuť a sílu. Až na přelomu května a června si mě přidala rodina z Chicaga a už se mi opět vrátila naděje, že se do tý Ameriky podívám a ještě budu u fajn rodinky. Jak to bylo s rodinou z Chicaga jsem psala v minulém článku. Jakmile mi při našem posledním skypu řekli, že chtějí být upřímní, ale že si vybírají mezi více au pairs, tak jsem se cítila podobně jako na konci dubna. A stejně jsem někde uvnitř cítila, že to není to, co hledám. A o poslední rodince, ke které 18. září odjíždím, už víte. Neuvěřitelně se těším a doufám, že jsem si vybrala dobře.

Na závěr bych chtěla jen napsat, aby vy, co jste nebo teprve bude ve fázi MATCHING, držte se a myslete na to, že je to váš rok a vy se musíte rozhodnout, jestli je to ta pravá rodina, ke které chcete jet. Možná se někdy budete cítit, že ta pravá rodina nepřijde, ale musíte vydržet a věřit. Přeji vám všem hodně štěstí!! :)

MATCH

2. června 2017 v 20:25 MATCHING
A je to tu! Konečně asi po třech měsících jsem si "plácla" s rodinkou z Washingtonu, D.C. Byla to náročná cesta, ale tomuto tématu bych ráda věnovala samotný článek.

Jak už jsem psala, rodinka bydlí ve Washingtonu, D.C., přesněji v Alexandrii, VA. Letěla bych v září, protože se jim tu dobu má narodit chlapeček. Další děti nemají, tudíž bych se starala jen o toho malého, což mám velkou radost, protože se o miminka starám moc ráda. HM by měla být do začátku ledna doma s mimčem a já bych jí měla vypomáhat. Pak se má vrátit do práce. Jejich dům vypadá moc hezky a já bych měla bydlet v basement, kde je pro mě připravený obývací pokoj (prý s krbem aaaa), ložnice a koupelna. Jo a mají psa. :)

A jak to vše probíhalo? Začala bych minulým týdnem, kdy si mě přidala na profil rodina z Chicaga. Mají tříletou holčičku a dvouletý dvojčata. Byla jsem z jejich profilu nadšená. Měli ho krásně vyplněný se spoustou informací. Hned jsem jim napsala něco o sobě, a že bychom mohli skypovat. Dali jsme dva hovory a mě se moc líbili. Chválili mi angličtinu a při hovoru jsme se hodně nasmáli. Taky jsem si dopisovala s jejich současnou au pair. Před třetím skypem (což bylo minulou neděli) jsem čekala, že dojde k nějakému rozhodnutí. Rodina pro mě měla přpravené otázky typu "Co bys dělala, kdy se stalo tohle a tamto.." Potom mi řekli, že ke mně chtějí být upřímní, ale že se rozhodují mezi více au pairs. Já to všechno chápu. Je to těžké najít jak vhodnou host family, tak au pair, ale když už vás 3x odmítnou kvůli jiné au pair, tak už jen čekáte, co se zase pohnojí. Ke konci skypu mi řekli, že se mi ozvou, jak se rozhodli.

Noc po našem skypu jsem nemohla spát. Zdálo se mi o rodince z Chicaga. A něco mi říkalo, že to není ono, že ani nevím, jestli tam tak chci. A řekla jsem si, že bych měla ještě počkat. I když už jsem chtěla mít celý proces z krku a konečně se pohnout dál. No a příští odpoledne si mě přidala rodinka z Washingtonu. Po přečtení jejich zajímavého profillu, jsem jim napsala, jestli nechtějí dát skype hned ten den, tudíž v pondělí. HM mi napsala, že je kvůli mimču v nemocnici a že může volat o půlnoci mého času. Já se ničemu nebránila a počkala si do půlnoci. Paní byla milá a příjemná. Kecaly jsme o všem možném a hlavně o tom, co od sebe očekáváme. Po skypu mi ještě napsala e-mail, že jsou připraveni mi nabídnout, jestli se stanu jejich au pair. To se mi ještě nestalo, aby mi tohle napsala rodinka po prvním skypu. Pak jsem ještě kecala s HD, který mi ukazoval výhled z jeho kanclu a já na to čuměla jak puk. :D Už mě i zvali na Thanksgiving k jejich příbuzným. :D Pak už mi jen oznámili, že se jim líbím a že mě chtějí jako jejich au pair. To jsem skákala radostí! Takže v září letíííím!

A jak to dopadlo s Chicagem? Rodina mi po několika dnech neozývání poslala mailem další otázky. Slušně jsem jim napsala, že už jsem matchla s jinou rodinou a že jim přeji hodně štěstí.