Duben 2016

Poznejte místo, kde bydlím :)

23. dubna 2016 v 12:07 2. měsíc
Ahoj,

tady máte odkaz na video, ve kterém se dozvíte něco o Finchley - část Londýna, ve které bydlím. Video je v češtině. :)


Primark

22. dubna 2016 v 11:52 2. měsíc
Ve středu jsem měla spoustu volného času, protože jsem pracovala od 8 do 10, kdy si potom vyzvedli prarodiče Charlieho a poté jsem pracovala od 18:00. takžě jsem měla téměř celý den volno. Venku svítilo sluníčko a já si řekla, proč bych se měla celý den nudit doma a válet se v pelechu, to už jsem sem nemusela jezdit. :D Takže jsem se připravila a vypravila se na Oxford street (při cestě jsem si uvědomila, že jsem si doma zapomněla sluchátka a jedna cesta trvá hodinu, to jsem myslela, že mě trefí :D). Máme s holkama v plánu tam jet v sobotu, ale já jsem tam stejně chtěla jet sama. Někdy mám tu samotu radši, kdy jsem paní svého času a můžu si dělat věci podle sebe a tak dále.. A v ten den byla nejlepší příležitost to uskutečnit. Hlavně si konečně prolézt Primark. O Primarku už jsem samozřejmě slyšela, ale každý mi na to řekl jiný názor. Už jsem měla tu čest ho navštívit minule na Oxford street. To zrovna byla sobota, takže se nedalo nikde hnout a já si mylně myslela, že to ve středu bude jinak. Nebylo. :D



Oblečení bylo všude. Jakože na zemi, na stojanech, na jiných stojanech, kam vůbec nepatřilo, atd.. Já si z oblečení koupila dvě tílka, protože ty byly opravdu za výhodnou cenu a mě je líto dávat za tílka bůhví kolik.. Zkoušela jsem si více věcí a také jsem si vystávala docela pěkně dlouhou frontu na zkušební kabinky. Musím ale pochválit chování prodavačů a prodavaček, protože ačkoliv tam toho musí mít plný brejle, tak jsou k vám pořád milý a já se na ně také usmívala. No, mimo tílek jsem nakupovala kravinky. Náušnice, sluneční brýle, žabky a tak různě.. :D Takže abych to shrnula, tak oblečení nic moc, ale myslím, že si tam člověk z toho nespočtu zboží vybere. Co jsem si v Primarku nakoupila se můžete dočíst ZDE.


Takže to byl jen kraťoučký článek o mé samotné cestě na Oxfrod street. Nevím, jestli budu dělat článek o tom, jak tam pojedeme s holkama, protože už jsem o tom jednou psala, tak nevím, jestli na tom bude něco zajímavé, uvidíme.. Tak zatím ahoj! :)

Jednodenní výlet do centra Londýna

21. dubna 2016 v 18:22 2. měsíc
Ahojky, dneska mám obrovskou náladu psát článek, tak toho musíme využít.. :D Ještě než budu psát o výletu do centra, který se konal v neděli, tak napíšu pár vět o sobotě. A proč vlastně? Protože se mi konečně naskytnul extra job. Jedna holčina psala na FB, že pokud by měl někdo zájem o úklid u její HF, zatímco ona bude v ČR, tak ať se jí ozve. Tudíž jsem hned slečně napsala a ta předala mé číslo své HM. Nejřív jsme se tak napůl domluvily na pátek, protože to mám mít odpoledne volno, ale když jsem se pak ptala své HM, jestli mě nepotřebuje, tak mě samozřejmě potřebovala celý den. Nakonec to dopadlo tak, že bych to i v klidu stihla. No, nevadí.. Domluvily jsme se tedy na sobotu v 8 ráno, abych z toho dne taky něco měla - to byl její nápad. Nařídila jsem si budík na 7 a šla spát. Okolo půlnoci mě probudila smska od té paní, ať se stavím až tak kolem půl 10. Taky mi to mohla napsat dřív, protože bych se takhle zbytečně porbudila dřív (stejně jsem od těch 7 strašila), přeřídila jsem si tedy budíka na 8 a zase spala. Ráno jsem poprvé jela sama autobusem, tak jsem to úspěšně zvládla. Podruhé už jsem na autobus mávala úplně v pohodě. :D Vtipně jsem se ztratila. :D Když jsem přjela na zastávku, tak jsem šla na druhou stranu, než jsem původně měla, takže jsem si cestu prodloužila o 10 minut, ale uvědomila jsem si to téměř včas, zvlášť když jsem pořád neviděla tu ulici, do které jsem měla odbočit. Napsala jsem omlouvnou sms, že dorazím později, protože jsem vesničan v Londýně. Paní se naštěstí smála a neřešila to. Už si bohužel nepamatuju jméno té HM, ale byla moc hodná a milá. Ale ten bordel všude. Au Pairka se tam musí docela otáčet... Jak jsem mohla přijít jen v sobotu, tak byla celá rodina doma, což se uklízelo docela blbě. Když jsem vysávala u 11-ti letýho kluka v pokoji, tak on ležel na zemi a pak jsem ho musela poprosit, aby se zvednul, abych pod nim mohla vysát. :D Tak si lehnul od postele. :D Když jsem přijela domů, tak jsem byla domluvená s kamarádkou na nákupy v Brent Cross, ale když jsme pak přijížděly domů, tak mě hrozně bolely nohy, až jsem z toho nemohla spát. Asi jsem se trochu přecenila a to mě měl další den čekat výlet do centra.

Ale ráno jsem se probudila v plné síle. Uklidila si pokoj a připravila se. Nakonec jsme vyrazily o hodinu déle, protože kamarádka měla dlouhý babysitting a chtěla se vyspat, tak jsem na ní ochotně počkala.


Jely jsme autobusem k Buckinghamskému paláci, odkud jsme šly pěšky podél Temže k Tower Bridge. Zmíním snad jen jednou, že všude byly mraky lidí, ale mě to zážitek nezkazilo. Naštěstí bylo krásné počásí, takže o to byla procházka ještě hezčí a fotky se také povedly.


Na výměnu stráži, bylo už pozdě, takže ji uvidím někdy příště, ale Buckinghamský palác stál za to ho vidět, ostatně jako všechno tam.






Od paláce jsme pokračovaly dál a příští zastávka byla Big Ben. Musím říct, že mě ta budova ohromila. Ty hodiny jsou opravdu obrovský. :D Já vím, že je to asi jasný, když to nese i v tom názvu, ale je to jiné než na fotkách. Když jsem procházela těsně pod nimi, tak jsem si mohla vykroutit krk, jak jsem se pořád ohlížela nahoru. Něco neuvěřitelného..




A už bylo v dohledu London eye. Na atrakci jsme nešly, protože máme v plánu navštívit jinou vyhlídku na Londýn - Sky Garden. Hned vedle London eye byl Mekáč a my měly hlad, tak jsme tam hned zaparkovaly a strávily tam asi dvě hodiny. :D Tedy hodinu v McDonald's a další hodinu jsme byly v takovém zábavním centru, které bylo ve stejné budovně jako Mekáč. Potom jsme si ještě chvilku sedly venku, koukaly na oko a poslouchaly muziku.






Teď nás čekala proházka podél řeky Temže. Tedy s několika přestávkami: koupily jsme si cukrovou vatu, šly do Starbucks a fotily se u Millennium Bridge, dívaly se na nějaký týpky, co vytvářeli různé obrazy a hrady z písku a tak dále.. a měli napsané na kartonu, abyste jim tam hodili libru a něco si přáli.. Nějaký člověk tam dělal bubliny a to vypadalo úplně parádně u té řeky s výhledem na Katedrálu sv. Pavla a ještě jak svítilo sluníčko.




Shakespearův Globe

A konečně jsme došly k Tower Bridge. Já z toho byla úplně unešená hned, jak jsem ho uviděla, protože Tower Bridge se mi z těch všech úžasných památek a atrakcí líbí nejvíce. Takže jsem si ho vyfotila ze všech úhlů a přešly jsme po něm Temži. Než jsme se vydaly domů, tak jsme si ještě sedly u řeky a dívaly se na most a na ostatní budovy Londýna přes řeku.





Byl čas se dostat domů, takže jsme došly na zastávku a čekaly na bus. No, a co pro nás nepřijelo? Typický, historický, červený, dvoupatrový autobus. A ještě k tomu jsme jely zadarmo. :D Nejprve jsme seděly dole, ale když nastoupila skupina lidí, šly jsme nahoru, kde jsme byly samy. Byl to neuvěřitelný zážitek. Projížděli jsme Fleet street na Trafalgar square, odkud jsme pokračovaly přes Piccadilly Circus na Golders green (tam jsem minulý týden nakupovala ty české potraviny) a domů.








Musím říct, že toto byl nezapomenutelný zážitek. Londýn je nádherné město a já jsem vděčná za to, že jsme ho mohla navštívit. Nádherná architektura, bohatá kultura, je toho spousta, co může hlavní město Spojeného království nabídnout.

Pokud chcete vidět mé fotky dříve, než v článcích, můžete mě sledovat na Instagramu: iamtercie. :)

To bude pro dnešek vše, děkuji za přečtení a přeji příjemný zbytek dne. :)

Dost bylo snů

19. dubna 2016 v 12:27 2. měsíc
Docela mě zaujalo téma týdne, které se nazývá "Dost bylo snů". Než jsem se pustila do článku, tak jsem si přečetla pár článků na toto téma. Nespočet z nich napsali lidé, kteří už ve své sny nevěří a nebo zratili naději, že se jim sny vyplní. Teď je ale otázka - v čem je ta "chyba"? Slovo chyba jsem dala do uvozovek z důvodu, že ne vždy se může jednat o negativní překážku v našem plnění snů. Třeba když máte sen, že procestujete celý svět, ale poznáte může, či ženu a rozhodnete se zůstat, kde jste a založíte rodinu. Svým způsobem vás to posune dál. Však to je také něco, co v životě dokážete a cestovat se dá i s dětmi. Ne možná v takové míře a takovým způsobem, jakým jste chtěli, ale myslím si, že to lze. Podle mého názoru není nikdy pozdě si plnit sny. A to nemluvím jen o cestování.


Mně bude 20 let. Ačkoliv mám v Čechách milující rodinu, která mě podporuje ve všech směrech, nic mě doma nedrží. Pořád se ve mně pere myšlenka, až se vrátím z Anglie, tak jestli zůstanu doma nebo bych zkusila mou vysněnou Ameriku. Jenže tady se nabízí ta otázka. Zůstat doma v Čechách, kde mám celou svou rodinu, přátele, takovou tu jistotu, že tam nejsem sama. Nebo vycestovat dál do světa a být zase sama, volat s rodinou přes skype, nevidět naše pejsky.. Abych pravdu řekla, tak se docela bojím, až se vrátím do ČR. Na jednu stranu se těším na to, co jsem tu už vyjmenovala a na tu druhou se mi tam vůbec nechce, protože hlavně nevím, co tam budu dělat. Takže na návrat jsem zvědavá a snad během toho času tam zjistím, co chci dál, protože se nechci za pár let probudit a říct si, proč jsem to nezkusila a neodjela.


A k tomu se váže téma Dost bylo snů. Co když jednou budu přemýšlet o tom, že jsem své sny zahodila? Ale jak už jsem psala. Na sny není nikdy pozdě. Třeba se naskytne jiná možnost si své sny splnit. Přeji vám všem, aby se vám všechny vaše sny splnili. A i když máte pocit, že váš život nemá směr, nezoufejte. Ono se něco najde. :) Jako třeba já a Anglie. Po maturitě jsem nevěděla, co se sebou, odešla jsem z vysoké a najednou nevěděla, co mám dělat a že vlastně vůbec nevím, co dál. V lednu mě napadlo odjet dělat Au Pair do Anglie a v březnu jsem odletěla. Někdy to prostě přijde znenadání...

Přeji vám hezký den. :)

Baker street a Abbey road

11. dubna 2016 v 21:42 1. měsíc
Jak jsem již psala, tak jsem byla nemocná. Ačkoliv je tu kolem 10 stupňů a žádná hitparáda to není, lidi tady chodí v tílku a žabkách a já na sebe nabalím 5 vrstev oblečení a i přes to jsem onemocněla. Ale zřejmě jsem to chytila od malého, který se toho nachlazení chudák nemůže zbavit. Chtěla jsem článek napsat v pátek, ale u nás byl Šabat, takže se u nás slezla celá rodina a já měla pomáhat s přípravou večeře. Minulý týden byl celkej nabitý, protože HM byla častěji v práci a tudíž se u nás střídaly babičky a tak dále.. V pondělí jsem měla mít babysitting, ale děti do postele měla ukládat HM maminka, protože já měla plno práce s úklidem - jak jinak. Když je uložila, tak chtěla odejít domů, ale Louis ještě nespal. Říkala jsem jí, ať klidně jde, že to zvládnu sama. Mezitím se Louis zvednul a chtěl maminku. Babička na něj vlítla, zavřela ho do pokoje a nechala ho vyřvat. Asi si myslela, že si tříletý dítě uvědomí, že má jít spát. Když asi při pátém pokusu zjistila, že to takhle nepůjde, zapnula televizi a řekla, že se budeme dívat na televizi, dokud se neunaví. Tak nás tam nechala u telky a šla pryč. Říkala jsem si, že s nim tady nebudu v půl 9 dřepět u telky a raději jsem mu navrhla, že půjdeme k němu do pokoje a já mu přečtu pohádku, protože jsem viděla, jak byl unavený. Souhlasil a šli jsme. Po pohádce jsme si ještě prohlíželi moje fotky a videa na mobilu a Louis už opravdu chtěl spát, takže souhlasil s nápadem, že mu nechám otevřené dveře a že budu u sebe v pokoji a kdyby nemohl usnout, tak za mnou přijde. No a do deseti minut spinkal jako miminko.

Ale pojďme raději k něčemu zajímavějšímu - další objevování Londýna. Vzhledem k tomu, že jsme s holkama minulý víkend byly jen v nákupním centru a chodily jsme po okolí, napadlo nás jít pěšky na Golders Green, kde je český obchod Dukla, takže jsme si koupily párky a Kofolu, Milu, Jesenku a piškoty. :D Bylo příjemné vidět a jíst něco, co člověk zná. A zpátky jsme jely autobusem.





V neděli jsme se rozhodly jet podívat do centra na Abbey road. Musím říct, že to byl dobrý nápad. Úplně tam na vás dýchne ta atmosféra Beatles. Lidé se fotili na přechodu a řidiči v autech jim ochotně zastavovali. Něktěří tak hodní a trpěliví nebyli a lidi vytroubili.. Mě stačilo se vyfotit takhle na chodníku.





Poté holky měly chuť na kafe, takže jsme hledaly Starbucks a dovedlo nás to na Baker street, kde jsem se při té příležitosti vyfotila u Sherlock Holmes Museum. Bylo téměř 6 hodin odpoledne a skoro ve všech kavárnách a obchodech měli zavřeno, protože byla neděle.



Jinak, co mě opravdu udivilo, tak že ve školce, do které chodí Louis, mají uprostřed místnosti pískoviště. No mě by z toho písku všude asi vezli brzo. Co si o tom myslíte vy?


Na závěr jen zmíním, že od včera jsem tu datumově měsíc. Toto utíká.. :)

Článek se připravuje

6. dubna 2016 v 23:56 1. měsíc
Ahojky, omlouvám se, chtěla jsem napsat článek, ale přepadla mě nemoc, takže nemám moc náladu na koukání do noťasu a raději spím. Jelikož normálně pracuji, tak se chytnu každé příležitosti na odpočinek. Ale slibuji, že vše napravím. Jak se máte vy?