První dny u rodiny

29. září 2017 v 23:22
Jak víte, 5 dní jsem trávila na tréninkové škole na Long Islandu. Po příletu do USA jsem se snažila připojit na jejich wifinu (což byl docela porod vzhledem k tomu, že mi to vůůůůbec nešlo), abych o sobě mohla dát vědět do Čech a pak jsem sebou mohla konečně fláknout do postele. Nespala jsem asi 48 hodin a už se na mě podepisovala únava. První dva dny jsem se nějak vyrovnávala s posunem a únavou, ale ve středu večer jsme už šly s holkama obhlídnout okolí. Výuka byla hrozně dlouhá, ale byly jsme fajn skupinka, takže byla sranda a uteklo nám to. Ve čtvrtek dopoledne jsme se učili první pomoc a odpo jsme jeli do NYC! To bylo suprový. Furt jsem měla hlavu zakloněnou vzhůru a čuměla na baráky. Přiložím pár fotek. :) A koupila jsem si krásnej diář, který je psaný od září, tak to budu mít krásně na rok. Akorát to byla rychlá akce a nikde jsme se moc nezdržovali, a proto jsme s holkama nejely zpět do školy s naší skupinou autobusem, ale rozhodly se jet později vlakem. Tak jsme si hezky v klidu prošly Times Square a pak hledaly Grand Central, ze kterého jsme se vrátily zpátky na Long Island.







V pátek nás čekal odjezd k rodinám. S pomalým blížením k cíli nás všechny popadala nervozita. Vždy jsme po cestě někoho vyhodili a sledovali, jak se vítá s novou rodinou. Bylo to hrozně hezký, tyhle okamžiky pozorovat a všem přeji jen to nejlepší a nejkrásnější au pair rok. My s Péťou vystupovaly na poslední zastávce. Musím říct, že jsem byla opravdu nervózní. Už z důvodu, že mě měl vyzvedávat ten děda a já zapomněla, jak vypadá. :D Nakonec jsme ho poznala, ale on mě ne. :D Po cestě domů mi ukazoval zajímavá místa. Už jsem viděla Pentagon a D.C. z dálky. :D Doma mě HM přivítala s úsměvem a objetím a malého Thatchera měla v náruči. HD byl pryč do pondělí a HM pomáhala její tchýně, která s námi měla trávit čas do neděle. První víkend byl fajn, seznamovali jsme se a povídali si. Já se snažila rozmluvit anglicky. :D Přijde mi, že na mě hrozně drmolí. :D Pomalu jsem se začínala starat o malého, který je fakt zlatíčko maličký. V pátek jsme se šli všichni po večeři projít a pak už jsem si zalezla k sobě. V sobotu ráno jsem využila situace, že ráno byl čistý vzduch a šla jsem si vzít něco k snídani. V tomhle jsem hrozně stydlivá. :D Během dne jsme jeli nakoupit, tak jsem pomalu poznávala okolí. Po návratu domů jsem říkala HM, že jsem ráno nemohla najít cukr, tak kde ho mám hledat. A ona otevřela mrazák, že cukr mají v mrazáku. Já nevim, ale s tímhle jsem se ještě nesetkala. :D Večer jsem se seznámila s rakouskou au pair, která bydlí hned vedle a domluvily jsme se, že bychom mohly příští den něco podniknout. Nabídla mi, že můžu jet s ní a dalšími au pairs do Fountainhead Regional Park. V parku jsme jezdily na kánoi, což bylo poprvé, kdy jsem na tohle vlezla, ale bylo to super. Jsem ráda, že jsem jela. Po cestě zpátky jsme se stavily ve Sweet frog na frogurt. Vyníkající. :D Jinak tu máme hrozný vedro. Je přes den přes 30°C, ale ta klimoška mě asi zabije. Všude jí maj na plný koule a u mě v pokoji je to asi úplně nejhorší.



Další fotky na mém instagramu @iamtercie

Pro následující dny v mé nové rodině věnuji další článek. Věřte mi, že to stojí za to....
 

Hlásím se z USA

20. září 2017 v 1:03
Ahoj všichni! Tak se hlásím rychlou zprávou z USA. Jsem druhý den na tréninkové škole a zatím se tu mám dobře. Teď nám skončila poslední hodina, tak mám čas sem rychle něco přidat. Pořádně se rozpovídám až bude více času, takže nejspíš až u rodinky. Poslední týden jsem byla v takovém zápřahu, že jsem sem ani nestihla napsat, že malý Thatcher je na světě. Je to krásný a zdravý mimiko. Už se těším, až ho poznam.
Jinak hodiny jsou nekonečný, bavím se s holkama z celýho světa a na pokoji jsem s Němkou, se kterou vždycky prohodím pár slov, než se každá někam rozprchneme. A ve čtvrtek nás čeká výlet na Manhattan! Já se tak těšim! :)

Tak to je opravdu rychlý pozdrav a pořádný článek napíšu za pár dní a přidám nějaké fotky. :)

První den v Alexandrii bude veselo

12. září 2017 v 16:00 |  Před odletem
Dneska jsem volala s rodinkou z Alexandrie. Znovu mi ukazovali dům, pokoj malého a můj pokoj, který předělali. A je nádhernej. Přidali tam novou skříň a přestavěli nábytek. Myslím, že se mi tam bude bydlet dobře. Soukromíčko a útulno. :D Ale to není, proč píšu. Po prohlídce se mi začali hrozně omlouvat s tím, že pro mě nemůžou přijet, až dorazím do Washingtonu. Poprosili HD taťku, aby pro mě přijel. A HD se hrozně smál, když mi říkal, abych se prej připravila na to, že je strašně vtipnej a že se mě bude na všechno vyptávat atd... Výborně opravdu. :D Ale alespoň mě někdo vyzvedne a já se nemusim nikde táhnout. :D Potom mi řekli, že ten den pozvali babičky a dědy a bůhví koho ještě, aby se se mnou seznámili... No to bude veselo, ale zase je hezký, že je to pro ně big deal jako pro mě. Jinak Thatcher bude každým dnem na světě, tak snad to stihne dřív než já. :D

A mimo jiné mi volali z agentury a ujišťovali se (nebo spíš mě), jestli mám vše zařízené. Tak snad mám tedy všechno no. Ještě mi má přijít zámek na kufr a velká kabelka, abych do ní mohla narvat to, co se do kufrů nevejde. :D

Na skupině na whatsappu, o které jsem psala o dva články dřívě jsme se našli s dalšími au pairs, které budou bydlet v Alexandrii a okolí. Je nás už myslím 5 a třeba ještě někdo přibude. Vyměňujeme si různé rady a informace. Mimo to se navzájem podporujeme, což je super vědět, že jsou na tom stejně jako vy a že se moc těší, ale zároveň i trochu bojí.

Už se to blíííížííí...
 


První loučení

11. září 2017 v 20:42 |  Před odletem
Jak jsem psala, tak jsem v sobotu měla rozlučku s přáteli. Jsem strašně šťastná, že ty lidi dorazili se se mnou rozloučit. Moc to pro mě znamená a já jsem vděčná za to, že mi věří a podorují mě. Na druhou stranu mě mrzí, že je dlooouhou dobu neuvidím a budou mi moc chybět. Vídala jsem se s nimi často a najednou to přestane. Pořád si to nějak nedovedu představit. Ale držela jsem se a neřvala. I tak to je ale pro mě těžký. A to mě ještě čeká loučení s rodinou - tím už jsme si prošli, když jsem letěla do Londýna, ale myslím, že tohle bude těžší. Přece jen jde o rok a ne o 3 měsíce.. Nějak si pořád nedovedu představit, že příští pondělí touhle dobou budu na tréninkové škole v NY. I přes to, že se na to loučení netěším, tak se nemůžu dočkat, až tam konečně budu. Hlavně se mi poslední týden hodí hlavou, co ještě zařídit a jestli mám vše a už je to na palici.

Co ještě zařídit?

8. září 2017 v 14:00
Máme 10 dní do odletu a je na čase shrnout, co mám zařízené a co ještě ne.

Co zařídit:
1. Víza - hotovo
2. Přihlásit se na úřad práce - hotovo
3. Odhlásit se z ÚP
4. Plná moc - hotovo
5. Mezinárodní řidičák - hotovo
6. Odhlásit se z pojišťovny - hotovo
7. Zrušit balíček u operátora
8. Vyměnit peníze - hotovo (mám úžasný rodiče, kteří mi dali peníze k narozkám. :))
9. Potvrzení od lékaře pro agenturu - hotovo
10. Zubař - hotovo
11. Oční + nové brýle
12. Vše okopírovat 2x (důležité dokumenty, pas, rodný list atd..) - hotovo
13. Výpis z rejstříku trestů - hotovo

Koupit:
1. Kufry (velký a malý) - hotovo
2. Dárky pro rodinu - v procesu (tohle je těžký oříšek)
3. Adaptéry - hotovo
4. Léky - hotovo
5. Antikoncepce na rok
6. Brýle
7. Kosmetiku, hygienické potřeby - hotovo
8. Deodoranty - hotovo
9. Kartáčky na zuby + zubní pasta - hotovo

Téměř vše je zařízené a mě jen překvapuje, jak ten čas letí. Ještě před chvílí byl červen a já udělala MATCH s rodinou. Teď mi zbývá deset dní do odletu. Začínám si to uvědomovat, ale na druhou stranu jsem hrozně zvědavá. V noci jsem nemohla spát, jak se mi motalo hlavou, co ještě musím stihnout zařídit a jaké to tam asi bude. Zítra budu mít rozlučku s kamarády a příští víkend už budu doma s našima. Jsem zvědavá, jestli to zítra zvládnu jako silná holka nebo pustim slzu. Zkrátka mi to začíná docházet, že za 10 dní se mi může zcela změnit život.

Na whatsappu máme skupinu s lidmi, kteří letí 18. 9. Jsou tam lidi z celého světa a díky této skupině se nám ozvala skupina au pairs ze Švédska, které s námi poletí z Bruselu. Ty lidi jsou stejně nervózní a natěšení jako vy, takže najednou vidíte, že v tom nejste sami. :-)

Hlavně ze mě spadnul velkej šutr, když jsem měla za sebou všechny doktory. A že se těch návštěv nasčítalo. Naposledy mi stačilo jít si pro recepty na antíky. V čekárně jsem klasicky čekala 30 minut, než jsem poprosila o napsání receptu. Na to jsem čekala dalších 15 minut a mezitím už dávno odešli ženský, co přišly po mě. Šmarja, jdu si jen pro recept. Ale ok. Něco podobnýho se mi stalo, když jsem šla pro potvrzení od lékaře pro agenturu. Mě to čekání u doktora strašně nebaví a proto tam nelezu, když nemusim.

Tak to je prozatím vše. Ahoj. :-)

Let do NY

29. srpna 2017 v 9:24 |  Před odletem US
Ahooooj! Vím, že je to asi měsíc, co jsem psala na blog, ale nebyl čas... Na poslední chvíli proběhla dovolená v Řecku a potom festival, takže jsem měla pořád hlavu v pejru. Každopádně si poslední týdny užívám, co to jde a nemůžu uvěřit tomu, že za tři týdny bude všechno jinak.

Ale proč píšu článek...

Zrovna když jsem lítala po šumavských lesích, tak mi přišel e-mail s upozorněním, že mám na profilu ukázaný let do NY. Nětrpělivě jsem žhavila net, jenže signál mi nepřál k tomu, aby se mi stránka otevřela. Člověk na tenhle okamžik čeká týdny a nakonec mu nejde net?! Ale nevadí.. Nevzdala jsem se a nějak se k dokousala k cíli a dozvěděla se, co jsem potřebovala. Letíme v 7 ráno z Prahy přes Brusel, kde máme 2 hodiny na přestup. Což mi přijde jako adekvátní doba. S Péťou máme místa hned u sebe, takže co víc si přát. :-) A do NY bychom měli přiletět v půl 2.

Můžeme si vzít s sebou 23 kg v odbaveném zavazadle. Mohl by mi tady někdo poradit, jak si mám zabalit 23 kg??? Na rok?? Nejradši bych svůj pokoj zavěsila na nějaký hák a odvezla do Alexandrie. Jako vážně nevím, jak si s tímhle poradím. Tento problém jsem začala řešit tím, že jsem si zakázala nakupovat nový hadry a boty. Nevím, jestli mě to nějak vytrhne, ale ještě zůstanu při tom :D Co se týče ostatních věcí, tak mám téměř všechno nakoupeno - až na pár drobností a na dárky pro rodinu. Už mám tak nějak vymyšleno co, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Dneska mě čeká generální úklid pokoje, který zahrnuje kompletní protřídění věcí a vyházení zbytečností. To je zrovna činnost, na kterou se nějak extra netěšim. :D

Psala jsem si s rodinkou a prozradili mi jméno malýho, který se má v nejbližší době narodit. Bude se jmenovat Thatcher. Dále jsme řešili věci ohledně mého příletu a co musíme v prvních dnech zařídit.

Tak to je pro dnešek vše. :-) Ahoj!

Víza dorazila

19. července 2017 v 10:22 |  Před odletem US
Yes! Je to tu! Dneska od 9 hodin jsem byla téměř nalepená na okně a vyhlížela pošťačku. Netrpělivě jsem přešlapovala z místa na místo, když v tom vidím auto. Bleskurychle jsem seběhla schody a byla jsem u dvěří dřív než ona. Předala mi obálku z ambasády, zavřela jsem dveře a už jsem otevírala obálku vytlemená od ucha k uchu. Měla jsem neuvěřitelnou radost, že jsem zase o krok blíž. I když jsem věděla, že jsem víza získala a že mi přijdou, tak i přes to mnou projel blažený pocit, že víza vidím v mém pasu. Prostě, že to tu je a držím to v ruce. :D Když jsem si víza prohlížela, tak jsem si uvědomila, jak je ten odlet skutečný a že se rychle blíží. Když jsem na začátku června udělala match s rodinou, tak jsem si říkala, kolik mám na vše času a že odlet je za hodně dlouho. Ani jsem si nějak nemohla uvědomit, že v půlce září poletím do neznáma. A za chilku je to tady a i když mám obavy, tak se neuvěřitelně těším!

Co jsem pořídila v Primarku

18. července 2017 v 21:07 |  Před odletem US
Nazdárek,
nedávno jsem si prohlížela fotky z Londýna a vzpomněla jsem si, že jsem fotila nakoupené zboží z Primarku. A protože čekám, až mi přijdou víza - které by měly dorazit zítra, tak mě napadlo, že si zkrátím čas tím, že se s vámi podělím o to, co jsem tam předtím pořídila. O mé návštěvě Primarku si můžete přečíst ZDE. Ale i tak bych znovu ráda nákup v Primarku nějak shrnula.

Kdy do Primarku?
Poprvé jsem byla v Primarku v sobotu odpoledne. Vražedný. Jenom jsem tam nakoukla a nic jsem nekupovala, protože fronty u pokladen byly nekonečný. Kdo zavítal někdy do Primarku ať už v Londýně, v Drážďanech nebo v jiném městě, tak mi dá za pravdu, že většinou ty fronty jak u pokladen, tak i na kabinky jsou dlouhé a já obdivuju prodavače, co tam pracují, protože ty se nezastaví. Někdy jsou fronty na kabinky tak dlouhatánský, že se lidé převlékají za stojany a potom tam to obleření nechají válet po zemi. Když jsem měla ve všední den trochu času (odvedla jsem malýho do školky, uklidila barák a pak jsem měla pár hodin čas, než jsem šla zase pro dítko do školky), rozhodla jsem se tam jet ve středu v poledne a řekla bych, že rozdíl nebyl nějak znát. Lidí tam bylo dost, ale nebylo to tak zlý jako o víkendu. Takže pokud máte možnost, zavítejte tam v pracovní den.

Ceny v Primarku
Primark je známý tím, že tam seženete oblečení, kosmetiku, doplňky do bytu a další věci za nízkou cenu. To je pravda. Skutečně tam seženete zboží za velmi výhodnou cenu a kvalita většinou odpovídá tomu, jako když si to koupíte o pár stovek dražší. Je to riziko. Někdy je kvalita vyšší a někdy nižší. Já jsem si tam koupila sluneční brýle za 2 libry. Tyto brýle přežily snad všechno kromě přejetí parným válcem a stále drží. Oblečení mi taky drží a je pořád hezké. Tílko za libru nebo za dvě a nerozpadlo se. Nebo jsem si koupila obyčejné černé tenisky za 3 libry. Ty pořád drží, ale podrážka je taková, že už pomalu cítím povrch chodníku. Ale s tím musí člověk trochu počítat. Nakoupila jsem si tam náušníce. S tím jsem hodně spokojená, protože si nemůžu kupovat drahý doplňky, protože je ztrácim. :D Takže sada náušnic za 2 libry a jsem happy. S kosmetikou z Pimarku zkušenosti nemám. Kupovala jsem si tam jen dvě houbičky na make up za libru a ty mi bohatě stačí. Myslím, že i nějaké doplňky do bytu nepřijdou na škodu. Někdy tam jsou ale ceny hodně podobné těm jako třeba v H&M apod.., ale Primark nabízí spoustu slev jako třeba 2 věci za cenu 1 atd.. :)

Někteří lidé mají s Primarkem špatné zkušenosti. Já zatím dobré.. beru to trochu s rezervou.. Ale je to na každým, jestli si k tomu najde cestu. :)

A teď jako ochutnávku přidávám několik fotek mého nakoupeného zboží.








Nový vzhled

17. července 2017 v 23:00 |  Tak různě
Jelikož se odlet nedvratně blíží (už se mi o odletu i zdá), tak jsem se konečně dokopala k tomu, pozměnit vzhled blogu. Už dávno nejsem v Anglii a právě se zaměřuji na svou budoucí práci au pair v Americe, tudíž je asi vhodný, aby to tady tak vypadalo. Řídila jsem se heslem v jednoduchosti je krása a vzniknul tento výplod. Touto cestou děkuji mé sestřičce, která se v ohledu nastavování designu na blogu vyzná víc než já. Tak snad se vám alespoň trochu líbí.. :)

To do

13. července 2017 v 11:16 |  Před odletem US
Červen se přehoupl v červenec a pro mě to znamená věnovat se přípravám na plný úvazek. A i přes to, že jsem líné télátko, sama sebe překvapuji, jak mi to jde. Čemu se teda vyhýbám jsou lékařské prohlídky, protože návštěvy u lékaře, zubaře atd. nesnášim. Ale stejně mě to nemine. Jelikož už jsme si v červnu dělala seznam věcí, co splnit, tak jsem se rozhodla, že si ho udělám i tady. Když si na něco ještě vzpomenu, tak to sem dopíšu. :) Co už sem nepíšu, jsou veškeré poplatky (agentuře, pojištění, víza...) To už jsem tu na blogu psala, tudíž už se tu budu věnovat pouze tomu, co mě čeká, ať se neopakuju. :)

Co zařídit:
1. Víza - v procesu
2. Přihlásit se na úřad práce - hotovo
3. Odhlásit se z ÚP
4. Plná moc
5. Mezinárodní řidičák
6. Odhlásit se z pojišťovny
7. Zrušit balíček u operátora
8. Vyměnit peníze
9. Potvrzení od lékaře pro agenturu
10. Zubař
11. Oční + nové brýle
12. Vše okopírovat 2x (důležité dokumenty, pas, rodný list atd..)
13. Výpis z rejstříku trestů

Koupit:
1. Kufry (velký a malý) - hotovo
2. Dárky pro rodinu
3. Adaptéry - hotovo
4. Léky - v procesu
5. Antikoncepce na rok
6. Brýle
7. Kosmetiku, hygienické potřeby - v procesu
8. Deodoranty
9. Kartáčky na zuby + zubní pasta - hotovo

To je zatím tak to, co mě čeká. Ale mě ještě něco napadne, protože je toho ranec. :)

Kam dál